nyi tokpɔnlavi ɖo tofɔligbe Benɛ tɔn bo ɖo kilomɛtlu kande gban (90) mɔ do Kutɔnu. E sin ali e dɔn Komɛ kpodo Lokossa kpo ɔ ɖo we. E ɖo toxo Houéyogbé tɔn mɛ Mɔnɔ kanmɛ.

Ali Sè tɔn
Acɛkpikpa
To é mɛ é ɖé e : Benɛ
Tokpɔn é mɛ é ɖé e : Mɔnɔ
Tokpɔnla é mɛ é ɖé e : Houéyogbé
Tovi lɛ
Tovi nabi é ɖo e : 26. 000 (2013)

Hwenuxo tɔn

wlǎn nú

E nan nyikɔ Sɛ ɖó zɛ̌nmɛ e nɔn blo do fi nɛ̌n lɛ wu: agbán lɛ, nǔɖanú lɛ, zɛ̌n lɛ, flowa lɛ kpo nǔ ɖevo e è sɔ́ kɔ́ e è dó myɔ na é dó bló na lɛ é kpo, bɔ nyɔnu lɛ kɛɖɛ wɛ nɔ bló[1],[2].

 
Nǔɖanú tɔn lɛ

Dodo tɔn

wlǎn nú
  1. Alexis Adande et Goudjinou Métinhoué, Potières et poterie de Sè, une enquête historique et technologique dans le Mono Béninois, Université nationale du Bénin, Cotonou, 1984, 59 p.
  2. Mireille David, « Poterie domestique et rituelle du Sud-Bénin », in Archives suisses d'anthropologie générale, 1983, 47, 2, p. 121-184