Grace d'Almeida ɔ, hwɛɖɔtɔ wɛ bo nyi hun jɛ do nyɔnu kpo acɛ gbɛtɔ tɔn ji tɔ kpo ɖo Benɛɛto mɛ.

Grace d'Almeida

Gbɛ tɔn
Azɔ é nɔ wa é : Hwɛɖɔtɔ

Gbɛ tɔn wlǎn nú

E ji i ɖò azan 21ɔ xwejisun xwè 1951 tɔn ɖo Dakar bɔ é ku ɖo azan 12ɔ lidosun xwe 2005 ɖo tokpɔnlavi afɔtɔngɔ ɔ (15) Paris tɔn mɛ. É yi kplɔnyiji-alavɔ Panthéon-Sorbonne tɔn. É yi azɔmɛxwe dokɔ tɔn asyɔnla lɛ tɔn Xɔgbonu tɔn bo lɛ yi linsinmɛtɔn ɖo Notre-Dame des Apôtres kutɔnu tɔn bo ɖo kunnuɖewema BAC A tɔn ɖo Guebwiller ɖo France. É wa ɖo kunnuɖewema Maitrise tɔn ɖo Panthéon-Sorbonne, ɖo acɛ e nyi xuzinzan tɔn e kpo acɛ gbɛtɔ ɖo na zan é wu, ajɔ sin acɛ kpodo azɔwatɔ sin acɛ kpan. É e yi DEA gudo ɔ é lɛkɔ yi Panthéon-Assas bo yi kunnuɖewema CAPA tɔn. É wa bɛ hwɛɖɔtɔzɔ ɖo Paris ɖo 1977. E lɛkɔ wa Kutɔnu ɖo 1978 bo nyi mɛsi ɖo kplɔnyiji-alavɔ Bénɛɛ tɔn. Ɖo 1990 ɔ, Grace d'Almeida e sɔ ɛ bɛ nyi mɛɖokpo ɖo mɛ watɔn(13) e na nɔ sɛn dodo ɔ wlanwlan sin gbɛta mɛ é, bo nyi nyɔnu ɖokpo é ɖo ye mɛ é. Xwe ɖokpo énɛ ɔ mɛ ɔ é do kplekple nyɔnu hwɛzɔwatɔ Bénɛɛ tɔn lɛ wá.

Azɔ wiwa gbɛ tɔn wlǎn nú

Grace d'Almeida ɔ, hwɛɖɔtɔ wɛ bo nyi hun jɛ do nyɔnu kpo acɛ gbɛtɔ tɔn ji tɔ kpo Bénɛɛ tɔn. É nyi mɛsi nukplɔnmɛtɔ kplɔnyiji-alavɔ tɔn Calavi tɔn. Bo ka lɛ nyi gbɛvi nu gbɛta Independent International Commission on Kossovo tɔn.