Fa
Fa‚ b'ɛ ylɔ ɖɔ Ifa ɖo anyɔnugbé mɛ‚ Afa ɖo gɛngbé‚ nyi gbéyiɖɔ Sɛgbolisa tɔn kpodò nǔ ɖo yɛsìn lɛ tɔn kpò ɖo gbɛtɔ lɛ gɔ̀n. Fâ nɔ̀ mɔ nǔ jɛ sɔ é jaa‚ sɔ é wa yì é kpodó nǔ ɖo yɛsìn mɛ‚ nunkún ma mɔ tɔn kpǎn.
Dodo Fa tɔ̀n
wlǎn núFɛtomɛ wɛ nyi dodo Fa tɔ̀n. Mɛ lɛ nɔ ɖɔ Fa gòsín Egyptetò mɛ bo yì gba kùn ɖò Awɔnlin[1].
Fa jijanyìn ɖò Awɔnlintò‚ Benɛɛtò kpodò Togotò mɛ kpǎn ɖo Aflika...Bɔkɔnɔn Djissa wɛ dɔn Fa wa Danxomɛ ɖo dada Agadja hwenǔ bɔ jì é hǎn é wa ja[2].
Fa nyi bo aa. Bo nɔ wa zɔ̀ gbɔn gbesisa jì nǔ nuɖébǔ. Nǔ é tɛ Fa ɔ‚ Fa Du wɛ nɔ tɔ̀n. Fa Du ɖó Fa gbessi‚ Fa gleta kpodó Fa han kpò. Bokͻnͻn wɛ nɔn tɛ̀ Fa bó nɔn wa ɖɔ nù vɔ sisa ɖé ɔ̀[3].
Tohɔsu lɛ nɔn lɛvɔ kan Tofâ ɖo Benɛɛtò mɛ[4].
Fa Du ɖaxó lɛ
wlǎn núFa Du lɛ bì blo afɔɖé kanɖé fɔtɔn nunkún ɖokpò (256). Lò ɔ̀‚ yé ɖo Du fɔtɔn nunkún ɖokpò (16) jì[5]. Fa Du énɛ lɛ̀ ɖi é :
1- Jogbé Mɛji 2- Yɛku Mɛji
3- Woli Mɛji 4- Di Mɛji
5- Losso Mɛji 6- Wlɛn Mɛji
7- Abla Mɛji. 8- Aklan Mɛji
9- Guda Mɛji 10- Sa Mɛji
11- Ka Mɛji 12- Tlukpon Mɛji
13- Tula Mɛji 14- Lɛtɛ Mɛji
15- Sɛ Mɛji 16- Fu Mɛji
Fa hǎn
wlǎn núKoyiyi :
A ma wa bo ɖé[6]
Bonɔ sa gbetɔn
Kpɔli Tula ɖo lo gbé
Hanyìyi :
Mɛn ma wa bo ɖé
Mɔn nɔn sa gbé tɔn
Tula do lo gbé
Koyiyi :
O mi wa ee
O mi wa ee
Tula do lo gbe
Hanyìyi :
Mɛn ma wa bo ɖe
Mɔn nɔn sa gbe tɔn
Tula do lo gbe
Koyiyi :
Hoo hoo hoo
Haa hoo hoo
Hae Hae
Tula do lo gbe
Fa nyikɔ lɛ̀
wlǎn núFadonougbo‚ Fagnon‚ Fanou‚ Fassinou‚ Fagbemi‚ Fatondji‚ Fasi‚ Favi‚ Falola‚ Fatounbi...
Dodo
wlǎn nú- ↑ Paulin J. Hountondji (dir.), Les savoirs endogènes : pistes pour une recherche, Codesria, Dakar ; Karthala, Paris, 1994, 345 p
- ↑ https://infauzenith.wordpress.com/2018/12/29/histoire-les-djissa-origine-et-role-dans-le-royaume-du-danxome/
- ↑ Mahougnon Kakpo, Les épouses de Fa : récits de la parole sacrée du Bénin, L'Harmattan, Paris, 2007, 98 p.
- ↑ https://ortb.bj/culture/tofa-2024-le-gouvernement-talon-designe-un-college-de-pretres-fa/
- ↑ https://books.openedition.org/pub/43042?lang=fr
- ↑ https://books.openedition.org/pub/43042?lang=fr